Závěrečná práce do inf

V I. světové válce byl tank použit jako stroj, který odolával pěchotním zbraním nepřítele (hlavně kulometům) a nesl spoustu děl, kterými potom likvidoval nepřátelská ohniska odporu aby mohla vlastní pěchota postupovat bezpečně přes zákopy. K tomuto účelu byl postaven prostředek s odpovídajícím pancéřováním, bohatou výzbrojí a hlavně pojezdovým ústrojím, které mu umožňovalo proniknout přes různé protipěchotní překážky a zákopy. Proto taky zpočátku tanky rostly do délky aby byly schopné přejet přes co nejširší zákopy (výsledkem tohoto snažení byl např. tank Mk.VIII Liberty překonávající skoro 5 metrů široký zákop). Tato linie vývoje tankové techniky však velice rychle "vymřela". Už v I. sv. válce byly zkonstruovány lehké a rychlé tanky pro podporu jízdy. Nakonec tyto tanky jízdu zcela nahradily. Z těchto typů tanků se pak vyvinuly dvě hlavní linie tanků pro 30. a 40. léta. Tanky určené hlavně pro ničení jiných tanků a tanky určené hlavně proti pěchotě. První skupina byla ve 30. letech vybavena malorážovými kanóny, které střílely vysokou rychlostí protipancéřové střelivo. Tyto tanky se vyznačovaly i velkou živostí. Pěchotní tanky zase většinou nesly výzbroj větší ráže a střílely nižší rychlostí protipěchotní střelivo. Nebyl také u nich kladen důraz na vysokou rychlost, protože měly postupovat společně s pěchotou. Velký obrat nastal u pancéřování. Příchod nových zbraní určených hlavně pro boj s tanky vedl ke snaze konstruktérů tanky lépe chránit. Dobré pancéřování měly hlavně pěchotní tanky. U tanků pro boj s tanky se spoléhalo hlavně na jejich živost a tím obtížnost zasáhnout rychle se pohybující cíl a na jejich protitankový kanón. Klíčová pro vývoj tanků byla II. sv. válka. Ve snaze zvítězit byly vynaloženy obrovské finanční a tvůrčí prostředky na vývoj nových zbraní. Ke konci války má běžný tank kanón ráže 76 mm a vyšší. Kvůli těžkému pancéřování je rychlost málokdy vyšší než 40 km/h. Proto se nabízí myšlenka sloučit vlastnosti pěchotního a "protitankového" (bitevní nebo křižníkové tanky) do jednoho. Jako první tank, u kterého se tohle podařilo se většinou uvádí britský Centurion, ale dá se říct, že stejně dobře to může být i sovětský tank T-34/85. Po I. sv. válce bylo také používáno dělení tanků podle jejich hmotnostní kategorie na lehké, střední a těžké (popř. ještě supertěžké). Vývoj tanků obecně spěl ke strojům těžším, lépe pancéřovaným a lépe vyzbrojeným. To se dělo ve všech hmotnostních kategoriích, takže ke konci války byly např. lehké tanky vyzbrojeny a pancéřovány lépe než předválečné těžké tanky. Hlavní požadavek na výzbroj tanku po II. sv. válce byl, aby jeho palebná síla stačila ke zničení jakéhokoliv nepřátelského tanku. Z tohoto důvodu se začalo upouštět od lehkých tanků a ty po dobu Studené války přežívaly hlavně ve státech se špatnou infrastrukturou, kde by měl těžší tank problém se pohybovat. Prioritu měly střední a těžké tanky. V 50. a 60. letech však se i tyhle dvě skupiny sloučily do jedné, na západě označované zkratkou MBT (Main Battle Tank) - hlavní bojový tank. Lehké a střední tanky, přesto úplně nevymřely. Dostali jsme se až k dnešku. Tanky jsou dnes určeny hlavně k ničení jiných tanků. Byly k tomuto účelu konstruovány už od 20. let, ale mimoto existovaly tanky určené především k ničení pěchoty. Dnes byla tato role zapomenuta. Jen v málo armádách k tomu nedošlo. Výjimkou je třeba Velká Británie, kde je tank brán jako víceúčelové vozidlo. Největší rozvoj prodělaly tanky před a během druhé světové války. V Německu bylo před válkou vyrobeno a vyprojektováno mnoho tanků, některé se udržely ve výrobním programu německých továren podobu celé války v různých obměnách. V Německu byla obrněná vozidla a tanky značena dvěmi čísly. Příkladem může být tank Tiger, známý jako Panzer VI. Na počátku války měli Němci převahu nad ostatními státy v této technice, kterou postupem času ztratili. Rusové nasadili tanky T34/85 v malém množství, později v obrovských formacích. Na východní frontě proběhla v roce 1943 u Kurska největší tanková bitva v historii 2. světové války. Poválce byly největšími výrobci tanků rusko a spojené státy americké. Rusové vyrobili tank T55 a USA M60. Později po zdokonalení pancéře tanků se americký M60A1 upravil na M60A2/A3, aby dokázal odolat proti tankovým střelám moderní konstrukce. Rusové vyrobili nový model tanku T72, který sloužil ve všech armádách bývalé varšavské smlouvy. USA odpověděla moderním M1, který slouží v americké armádě ve vylepšených typech dodnes. Francie nezůstala pozadu a vyrobila moderní tank Leclerk. Rusové vyrobili pro své ozbrojené síly tank T80, který nebyl určen na export jako T72. T80 slouží stále velkém množství v Ruské armádě. Nejmodernější americký Tank je M1A2-Abrams, pocházející ze série M1, M1A1. Jeho protivníkem je ruský T90, ale byl zpracován i projekt T95, o kterém se toho zatím moc neví.

Tanky

© Darth Vader 2003